Během pandemie covid-19 si prožily české, ale i zahraniční školy své. Nemůžeme však z této (snad) epizodní události školství vyjmout jeden důležitý fakt: mnoho škol a jejich učitelů bylo takřka ze dne na den donuceno ve výuce využívat jako naprosto majoritní nástroj digitální technologie. To bylo něco nového a nečekaného. Troufám si říci, že se s touto výzvou mnoho škol zvládlo dobře vypořádat a nárůst využití digitálních technologií, zařízení a služeb je znatelný ve všech školách. To, co bylo dobré a osvědčilo se, zůstalo i po střídavém zavírání škol a přechodu na distanční výuku. Digitální učebny, využití tabletů, sdíleného prostředí Microsoft Office 365, únikové hry, všemožné quizlety, kahooty a ozoboti – to vše se na trvalo zabydlelo ve školách.
Shodou okolností se právě během zuřící pandemie MŠMT rozhodlo k tvz. malé revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy. Kromě menších změn obsahů učiva a výstupů se ve prospěch k digitálnímu myšlení také zásadně změnila výuka dosud známých Informačních a komunikačních technologií. Nová Informatika – jak ji revize nazývá – dostala výrazně vyšší hodinovou dotaci v učebním plánu druhého stupně a kompletně proměnila obsah. Zakládá si na propsání principů z práce s digitálními technologiemi do ostatních oblastí vzdělávání – sekvencování, algoritmizace, kódování a jiné. Základní používání všudypřítomných digitálních zařízení: počítače, tabletu, mobilního telefonu – a běžného softwaru: webového prohlížeče, on-line vyhledávače nebo třeba textového a tabulkového editoru – se přesunula do nově vzniklé digitální kompetence.
Pakliže jako učitelé chceme vést žáky k digitální kompetenci, je třeba digitální gramotností, potažmo digitální kompetencí, disponovat také. Rozšířit obzory v oblasti využití digitálních zařízení nejen pro svůj osobní učitelský růst se vám budu snažit v následujících řádcích.
SWIVL
Pět písmen, která znějí spíš jako zkratka nějakého kusu armádní výzbroje, v sobě skrývá moderního pomocníka při pedagogické práci, ale i výzkumu. Jedná se o robotickou kameru, která může během výuky sloužit rozličným účelům. Její schopnost otáčet se o 360°, naklánět se o dalších 20° z ní sice ještě nedělá plně automatizovaného robota (stále musí stát na místě), ale jisté výhody skýtá. Konzole, do které je třeba připojit tablet, a využít jeho přední kameru, je zároveň propojena s pohybovým čidlem, které si snímaný (učitel, student) zavěsí na krk. Nenápadný přívěsek slouží nejen k detekci pohybu po místnosti, ale zároveň ukrývá mikrofon – záznam zvuku je tedy velmi kvalitní, mnohem kvalitnější než u statické kamery.
Za celým projektem stojí startup Briana Lamba a Vladimira Tetelbauma, založený v roce 2010 pod názvem Satarii. Tento projekt z Kalifornie vybral na možnost realizace nápadu se Swivlem na foundraisingové stránce Kickstarter v roce 2014 přes 157 tisíc dolarů a projekt se mohl rozjet naplno. Od té doby ušel dlouhou cestu a v současné době je (alespoň dle webových stránek projektu) používán na více než padesáti tisíci školách po celém světě. Přestože se stále jedná o finančně nákladnější kousek, prostředky z ministerstva, které v posledních letech do škol putují právě na podporu digitalizace, by mohly na jeho pořízení dostačovat.
A jak to vlastně funguje? Je třeba mít pouze stativ, tablet a SWIVL. Tablet se do konzole uchytí, propojí s ní a pohybové čidlo s mikrofonem si učitel pověsí na krk. Umístění na hrudi si přizpůsobí tak, aby mu bylo na mikrofon dobře rozumět. Vzdáleně lze přes tento přívěšek na krku také zapnout a vypnout nahrávání. Stejně tak se dá ke konzoli dokoupit více pohybových čidel a je tedy možné snímat třeba dva vyučující v tandemu. Po celou dobu výuky máte tedy jistotu, že v obrazu budete a bude vám dobře rozumět. Po ukončení nahrávání se při připojení k Wi-Fi začne nahrávka automaticky ukládat na cloudové úložiště, kde je následně kdykoliv dostupná.
No a teď to nejdůležitější – k čemu lze pomůcku využít? Nabízí se hned několik možností – od sdílené on-line hodiny v reálném čase, přes natáčení tzv. flipped class (prohozených tříd, kdy žáci doma studují a ve škole vypracovávají úkoly) až po užití ve výzkumu v pedagogických vědách – jako nástroj pro sběr dat.
Videoreflexe při studiu učitelství
Studenti učitelství se během svého studia na vysoké škole učí kromě oborových znalostí také řadu profesních dovedností. Jednou z nich je také poskytování kvalitní zpětné vazby. Zpětná vazba je ve školním prostředí všudypřítomná – objevuje se v reakci na vzdělávání i výchovu, ať už v podobě známek, slovního hodnocení, ústního komentáře nebo reakci na okamžitý projev na žákovo chování. Vstupuje do vztahu mezi žákem a učitelem, ale mnohdy i mezi učitelem a rodičem.
Zpětná vazba a komunikační dovednosti spolu úzce souvisí. Jak vystavět dobrou zpětnou vazbu se učí i studenti na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Soubor komunikačních dovedností, kterými je třeba budoucí učitele vybavit, v sobě skrývá základní pravidlo: při zpětné vazbě být co nejvíce pozorovatelem a co nejméně hodnotitelem. Tedy snažit se pozorovat, popisovat a vyhnout se hodnocení ve smyslu nálepkování či odsuzování. Nezaujatost takové zpětné vazby mnohdy přirovnáváme k představě nahlížet na danou situaci objektivem videokamery. Nezatěžovat tvrzení něčím, co je ve skutečnosti pouze naší domněnkou, hodnocením situace či osoby.
Stejně tak je úkolem fakulty vybavit studenty takovými dovednostmi a kompetencemi, které jsou pro učitele zásadní. V seminářích tedy trénují svůj projev nejen verbální, ale i neverbální komunikace, neboť i ta je součástí každodenního kontaktu s žáky a často je zdrojem nežádoucích vedlejších reakcí a nedorozumění.
Díky SWIVL mají studenti na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity možnost trénovat obojí. Nejen svůj projev z pozice vyučujícího, tedy verbální a neverbální komunikaci, práci se stresem a věcnou formulaci myšlenek, ale i poskytování kvalitní zpětné vazby z pozice diváka. V semináři Pedagogické komunikace tak studenti zažívají, jaké úskalí obnáší stát v pozici vyučujícího a co v sobě skrývá proces poskytování zpětné vazby. Abychom dostáli pozorující zpětné vazby, máme pro studenty připraveno cvičení elevator speech, které se běžně používá například při přijímacích pohovorech v zahraničí do nejrůznějších firem v soukromém sektoru. Cílem je v krátkém čase jasně, stručně a věcně představit sebe ideálně v co nejlepším světle. My tuto aktivitu adaptujeme do školního prostředí a studenti učitelství se mají vžít do situace v první vyučované hodině svého předmětu s novými žáky na začátku školního roku. Při svém krátkém výstupu tedy nepředstavují pouze sebe, ale snaží se žáky zaujmout i z hlediska svého oboru. Celý proces pak natáčíme právě na SWIVL. Studenti pak své výstupy vzájemně v duchu formativní zpětné vazby (pozitivní, korektivní a rozvíjející) komentují a mají možnost se doma na svůj krátký výstup podívat a mnohdy poprvé v těchto souvislostech nahlédnout očima žáka a vidět své počínání u tabule. Zároveň trénují rozvrhování svého projevu v čase, což je dovednost, kterou se též musí naučit. „Rozhodně jsem se díky tomuto semináři více informovala o tom, že komunikace není pouze o tom umět vystupovat, ale také o tom kvalitně poslouchat a dávat objektivní a kvalitní zpětnou vazbu,” píše ve zpětné vazbě jedna ze studentek. „Seminář mi pomohl například i s mou stydlivostí. Přínosnou částí byly aktivity v hodině, které mě sice nutily překračovat mou komfortní zónu introverta, nicméně se tato posunutí opravdu vyplatila,” dodává další.
Hospitovat na vlastní hodině? Samozřejmě!
Hospitace je pro mnohé učitele v praxi strašákem a pokud je taková předem hlášena, někteří v noci nespí a druhý den se mnohdy nervózně z kabinetu přesouvají do třídy. Přitom zpětná vazba na vedení hodiny a výuku od jiného dospělého odborníka může být velmi přínosná. Nechme stranou teď důvody nervozity z hospitace a zaměřme se na její důležitost. Pokud pomineme návštěvu ČŠI, nemá učitel v praxi po dokončení vysoké školy kromě hospitací žádnou zpětnou vazbu na svou výuku. Přitom reflexe je právě to, co nás rozvíjí. Samozřejmě učitel, kterému na svém rozvoji záleží, reflektuje své hodiny běžně. Vyhodnocuje, co se nepovedlo, nastavuje dle toho způsoby výuky do budoucna, ale v rozběhnutém shonu školního roku se může stát, že na některé věci zapomene nebo mu přijdou již tak samozřejmé, že jim zapomene věnovat pozornost.
A tady už přichází na řadu SWIVL. Jednoduše posadíme do třídy další „pár očí”, nezúčastněného objektivního pozorovatele, který nám po důkladném zhlédnutí dá jasnou představu o tom, co funguje/nefunguje a proč. Ať už budete sledovat svou mimiku, proxemiku, tempo řeči, gesta, srozumitelnost výkladu, reakce na jednání žáků ve třídě, komplikovanost otázek nebo se budete chtít jen podívat, co žáci dělají, když se k nim zrovna otočíte zády – s tím vším vám SWIVL pomůže. Doplním pár rad z vlastní zkušenosti: žáci se budou samozřejmě ptát, proč natáčíte – je dobré jim vše vysvětlit. Mnozí si budou myslet, že nahrávání někam vysíláte živě nebo že ho později zveřejníte na YouTube. Rozptylte jejich obavy hned v počátcích. Vzhledem k tomu, že tablet využívá přední kamery, bude po celou dobu natáčení na displeji vidět, co kamera snímá. Žáci si rádi „mávají do kamery” a mladší mnohdy dělají nejrůznější obličeje pro pobavení sebe nebo ostatních. Kamera se také otáčí, což poutá mnohdy pozornost. Je dobré toto vše brát v potaz – umístit stativ s SWIVL tak, aby měl dobrý výhled především na vás a žáky moc nerozptyloval. Zároveň je dobré s těmito úskalími počítat a brát je v potaz.
Robotickou kameru SWIVL lze v neposlední řadě využít též v pedagogickém výzkumu. Pozorování učitele pomocí kamery je dodnes hojně používaná metoda sběru dat, se SWIVL přichází ale nová úroveň kvality – díky mikrofonu přivěšenému na krku je učiteli dobře rozumět, a je tedy možné lépe s daty následně pracovat. Pokud hovoří například individuálně tichým hlasem k žákovi, u kterého stojí velmi blízko (při samostatné nebo skupinové práci) dosud bylo velmi náročné ze zvukového záznamu statické kamery umístěné v rohu třídy rozeznat zřetelně zvukovou stopu. Pokud do konverzace vstupuje i žák, mikrofon takový rozhovor opět zachytí. Zároveň má výzkumník jistotu, že mu sledovaný subjekt nikdy neodejde ze záběru.
Ať už jste studujícím v jakémkoliv učitelském programu, začínající učitel, nebo učitel s dlouholetou praxí a chcete se ve své výuce opět kousek posunout kupředu nebo vás jen zajímá, jak vaši výuku vnímají žáci, SWIVL je ideální pomocník. Aplikace Teams (by SWIVL), která umožňuje cloudové úložiště prochází stále vývojem a v současné době nabízí třeba i možnost písemné zpětné vazby na jednotlivé situace ve výuce jinou osobou – přímo k sekvenci dané videonahrávky. Tak směle do toho!
Mgr. Miroslav Jurčík
Je studentem doktorského studijního programu na Katedře pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, zároveň působí jako učitel hudební výchovy a dějepisu na základní škole. V rámci svého doktorského studia vyučuje pedagogickou komunikaci, kde se snaží studentům přiblížit možnosti výchovné i vzdělávací komunikace s žáky. Výzkumně se zabývá profesní identitou učitele alternativní školy.
e-mail: vysko.com@gmail.com