Výčitka, výhr*žka, já-výrok a žádost

leden 2023 Adam Veřmiřovský

Není (živého) jazyka bez komunikace a není komunikace bez jazyka (koneckonců i neverbální komunikaci interpretujeme jazykem — slovy), proto dnes v jazykové poradně opustíme výsostné vody formy sdělení a vplujeme do hlubin obsahu/komunikace.

V minulé poradně jsme se zabývali zápisem slova výhrůžka/vyhrůžka. Paletu možností, jak zapsat nespisovnou výslovnost rozšiřme o [fonetický přepis]. Podívejme se nyní blíže na situaci, kdy se [víhruška] nabízí jako možný způsob komunikace: Jestli si neuklidíš ten brajgl, tak si mě nepřej! Je-li naším cílem zachovat mezi mluvčími rovnováhu, využijme já-výrok: Když na zemi vidím tvé věci, jsem rozzlobený/á, potřebuju (tady mít) pořádek (ať tudy můžu procházet). K tomu doplňme žádost či prosbu: Mohl/a bys to prosím uklidit?

Někdy však na tak dlouhé formulace není čas, pročež postačí: Potřebuju tudy procházet. Můžeš si to uklidit?

Otázkou zůstává, co se stane, přijde-li negativní odpověď — Ne.

Tu se ocitáme na rozcestí. Buď je pro nás princip power-with (sdílení moci s ostatními) důležitější než to, abychom v danou chvíli dosáhli svého, nebo přejdeme k principu power-over (moc drží jedna strana). V prvním případě dál hledáme způsoby, jak se s dotyčným domluvit (např. na termínu, kdy bude úkol splněn), ve druhém případě trváme na svém rozkazu (který má jen formu (!) žádosti).

Zařazením já-výroku a žádosti do svého komunikačního rejstříku se nezbavujeme moci, jíž (ať už v roli vyučujících či rodičů) v dané situaci disponujeme. Moc je stále pevně v našich rukou, nicméně vytváříme prostor, ve kterém se s ní učí pracovat i dorůstající generace. A jelikož od výhr*žky může být k já-výroku a žádosti daleká cesta, pro začátek doporučujeme mapovat si, kdy které komunikační strategie používáme, nakolik jsou funkční a jak rychle je od nás děti přejímají.

Mgr. Adam Veřmiřovský, Ph.D.

Katedra českého jazyka a literatury