Poradní kruh jako součást školní praxe
Poradní kruh jako součást školní praxe. Banďouchová, P., Dittingerová, E., & Kurowski, M. (2022). Poradní kruh jako součást školní praxe. Masarykova univerzita.
(Vyšlo v časopise Komenský 148/2)
Kniha „Pomalé rodičovství“ je dílem dánské kulturní antropoložky a předškolní pedagožky Helle Heckmannové, která před třiceti lety založila v Kodani mateřskou školu Nokken pro děti od jednoho roku do sedmi let jako reakci na potřebu kvalitní péče o nejmenší děti. Kniha přináší přiblížení waldorfské předškolní pedagogiky a zároveň praktické seznámení s chodem konkrétní mateřské školy. Skrze barevně vykreslenou atmosféru vede čtenáře k pochopení důležitých bodů ve vývoji dítěte i působení na něj v celkovém kontextu (prostředí, pedagogický sbor, adaptace, potřeby dítěte, spolupráce s rodiči).
Čtenář se setkává s filosofickými myšlenkami zakladatele waldorfské pedagogiky Rudolfa Steinera a se základy pedagogiky lesních mateřských škol. V sedmi kapitolách je mu přiblíženo několik důležitých témat v práci (výchově, vzdělávání a péči) pedagoga i rodiče, vše je doplněno černobílými fotografiemi, které přesto barvitě doplňují obraz mateřské školy a naladění dětí i pedagogů.
Nejprve nás autorka vede k pohledu vnitřní práce pedagoga, jak z hlediska práce na sobě, svém naladění, tak spolupráci s kolegy a respektu k nim. Následně může pedagog otevřeně a naladěně přistupovat k dětem a rodičům. Nedobré vztahy v kolektivu je jeden z problémů, na které si často stěžují studenti dálkového studia oboru Učitelství pro mateřské školy na Masarykově universitě v Brně. „Dětství není vždy růžovoučké a nekonfliktní. Ve skutečnosti může být dost drsné a je to těžký a náročný proces učení. Proto je důležité, aby děti obklopovali dospělí, kteří jim nabídnou něco smysluplného. Děti potřebují jasný směr.“ (Heckmanova, 2016, s.90). Kniha představuje realitu vývoje dítěte v kolektivu a vrůstání do společnosti v kontextu těla, duše i ducha. Taktéž ukazuje, že je potřeba, aby pedagog a rodič pracovali na rozvoji těchto tří složek člověka.
Další inspirativní myšlenkou je důležitost pohybu dětí, která je zde dána do souvislosti s dnešními trendy (časté přesuny autem, malé prostory, sedavé zaměstnání nebo hry atd.), a tak se my i děti stáváme málo aktivními. Kniha ukazuje, že pobyt v přírodě rozvíjí smysly, chůze podporuje rozvoj pravé i levé strany těla, překonávání různých překážek v přírodě je dobré pro trénování rovnováhy. Trend delšího pobytu dětí v přírodě můžeme pozorovat také u nás. Pro zajímavost v České republice je osm waldorfských mateřských škol a okolo sto čtyřiceti lesních zařízení pro předškolní vzdělávání.
Knihu můžeme doporučit pedagogům na všech stupních vzdělávání, protože důležitost sdílení a respektu v kolektivu, společného směřování, přijetí dítěte a potřeba vnímat jeho kvality i otevřenou budoucnost, se prolíná všemi stupni. Také rodiče zde najdou inspirace pro domácí život i spolupráci se vzdělávacími institucemi. Knihu ocení všichni, kterým se nelíbí zběsilé tempo dnešní doby a hledají konkrétní body, které by mohli změnit a důsledkem toho zpomalit a dopřát si prostor, kde můžou dýchat a růst.
Mgr. et Mgr. Lucie Grůzová, katedra primární pedagogiky Pedagogická fakulta MU
Poradní kruh jako součást školní praxe. Banďouchová, P., Dittingerová, E., & Kurowski, M. (2022). Poradní kruh jako součást školní praxe. Masarykova univerzita.
(Vyšlo v časopise Komenský 148/2)
Young, J., Haas, E., McGown, E., & Louv, R. (2016). Coyote’s guide to connecting with nature. Santa Cruz: OWLLink Media.
Louv, R. (2013). Last child in the woods: Saving our children from nature-deficit disorder. Londýn: Atlantic Books.
(Vyšlo v časopise Komenský 148/2)