(roz)Hovor o strategii 2030+

V rubrice Hovory o vzdělávací politice jsme v červnu 2018 otevřeli téma Strategie vzdělávací politiky 2020 a v následujících číslech prošli podrobně naplňování jejích tří priorit: snižovat nerovnosti ve vzdělávání, podporovat kvalitní výuku a učitele, efektivně řídit vzdělávací systém. S končící účinností Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 je nutné připravit nový kontinuálně navazující dokument. Proto MŠMT na konci roku 2018 zahájilo přípravu nové Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+.

V lednu 2019 ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga ustanovil osmičlenou expertní skupinu pod vedením zkušeného akademika prof. Arnošta Veselého. Úkolem expertů je příprava výchozího dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+, který bude definovat vizi, priority a cíle vzdělávací politiky v období přesahujícím horizont roku 2030. S profesorem Arnoštem Veselým jsme hovořili o obou strategiích.

 1. Pracoval jste na hodnocení Strategie 2020 a nyní se podílíte na tvorbě       Strategie 2030+. Kde vidíte přemostění mezi oběma strategiemi?

Naše externí expertní skupina nezpracovává přímo samotnou Strategii 2030+, ale připravuje dokument s názvem Hlavní směry vzdělávací politiky, který by se měl stát hlavním podkladem pro tvorbu této strategie. Ve své práci vycházíme z celé řady zdrojů a Analýza naplňování strategie vzdělávací politiky do roku 2020 byla jedním z hlavních vstupních dokumentů. Všechna tři témata, na které se zaměřila Strategie 2020, považujeme stále za důležité, možná ještě důležitější než v době vzniku Strategie 2020. Ostatně právě vyhodnocení Strategie 2020 ukázalo, že se nám cíle zde obsažené příliš naplnit nepodařilo. Takže Strategie 2030+ na Strategii 2020 plynule navazuje.

2. Jak probíhá tvorba Strategie 2030+, v čem je odlišná od tvorby Strategie 2020? Využili jste zkušeností z implementace předchozího dokumentu?

 Příprava Strategie 2030+ je trochu odlišná od přípravy Strategie 2020. Jak již jsem řekl, vstupní dokument s názvem Hlavní směry vzdělávací politiky připravuje externí expertní skupina. Samozřejmě přitom úzce komunikujeme nejen s širokou veřejností, ale také s MŠMT. Ale ve formulaci hlavních témat nejme nijak omezeni. Z přípravy Strategie 2020 se inspirujeme zejména kulatými stoly a snahou zapojit co nejširší veřejnost. Co bychom ovšem chtěli zlepšit, je proces samotné implementace strategie. I když realizaci strategii bude mít na starosti především MŠMT, a není úkolem naší skupiny implementaci promýšlet, snažíme se již v této fázi diskutovat o tom, jak nejlépe vytyčené cíle realizovat.

3. Přestože jednání stále pokračují, je již patrné, kam se bude Strategie 2030+ oproti Strategii 2020 vyvíjet?

Jak již jsem řekl, Strategie 2030+ bude v mnohém navazovat na Strategii 2020. Nicméně navrhujeme trochu odlišnou strukturaci strategie, spočívající v jasném odlišení cílů a cest k dosažení těchto cílů. Zároveň také navrhujeme přidat některá témata, která nebyla ve S2020 vyjádřena, a to zejména téma obsahu a způsobu vzdělávání.

V tuto chvíli vidíme dva hlavní strategické cíle, které jsou podle nás důležité samy o sobě. Jejich pojmenováni se ještě asi bude upřesňovat a stejně tak budeme muset zpřesnit, co přesně tyto cíle představují. Berte to tedy jako pracovní názvy. Tyto cíle tedy jsou: 1) zaměřit vzdělávání více na získání kompetencí, potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život; 2) snížit vzdělanostní nerovnosti a zvýšit spravedlnost v přístupu ke vzdělání. Pokud jde o cesty, jak těchto cílů dosáhnout (tzv. strategické linie), ty vidíme čtyři: 1) proměnit obsah a způsob vzdělávání; 2) podpora učitelů, ředitelů a dalších pracovníků ve vzdělávání; 3) zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce; 4) zvýšit financování a zajistit jeho stabilitu. Předpokládáme, že na každou strategickou linii budeme realizovat speciální veřejné akce, kulaté stoly, popř. jiné formáty, kde budeme již konkrétněji diskutovat, co by se mělo prioritně realizovat.

4. Jak je a bude do procesu plánování a implementace Strategie 2030+ vtažena učitelská veřejnost?

Na konferenci k zahájení přípravy Strategie 2030+ bylo zdůrazněno, že samotný proces tvorby nového dokumentu má být maximálně otevřený a transparentní. Výše jsem nastínil, že by k dílčím strategickým cílům i liniím měly být na konci května – a především pak v průběhu června – uspořádány veřejné konzultace v podobě kulatých stolů, panelových diskuzí, setkání klíčových stakeholderů či v jiném formátu. Uvnitř samotné skupiny jsme se rozdělili s tím, že každý z cílů a linií má svého garanta a je primárně na něm, jakou formu konzultace s aktéry vzdělávací politiky zvolí. Na tyto akce samozřejmě budou zváni zástupci učitelské veřejnosti. Cílem akcí má být projednání návrhu jednotlivých cílů a linií a rovněž sběr podnětů k jejich doplnění. Samozřejmě budeme dílčí návrhy dále zveřejňovat, a to jak na webu MŠMT, tak na sociálních sítích s výzvou k jejich diskuzi, doplnění, návrhu změn atd. Klíčová pak pro nás bude zpětná vazba od aktérů úvodní konference k zahájení tvorby Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, na kterou byla pozvána co možná nejširší a nejreprezentativnější paleta aktérů vzdělávacího systému v ČR s výrazným zastoupením učitelské veřejnosti, přičemž právě tyto aktéry oslovíme. Zásadní je však implementace samotné Strategie 2030+, přičemž právě do té se musí především MŠMT, ale i nám jako expertní skupině, pomocí různých platforem a nástrojů, povést vtáhnout učitelskou veřejnost.

5. Jací další aktéři se budou zapojovat?

Jak jsem již uvedl výše, tím, že došlo k rozdělení odpovědnosti za jednotlivé cíle a linie mezi členy expertní skupiny, je právě jen na nich, jaké aktéry do přípravy své části Hlavních směrů vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ zapojí. A to, ať již prostřednictvím ad hoc vytvořených pracovních skupin, uzavřených kulatých stolů či naopak zcela otevřených veřejných akcí, popřípadě prostřednictvím výzev k zaslání svých podnětů a vstupů pomocí online nástrojů.

prof. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D.

Je vedoucím centra pro sociální a ekonomické strategie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Skoro deset let vedl katedru veřejné a sociální politiky na téže fakultě.

Zabývá se zejména politikou, analýzou a tvorbou veřejné politiky (policy analysis), sociálně-vědní metodologií a výzkumem veřejné správy. Účastnil se celé řady projektů. Mimo jiné byl například hlavním řešitelem projektu „Analytici politiky v ústřední státní správě České republiky: praktiky, profesní hodnoty a identita“ nebo projektu „Využití výsledků sociálně-vědního výzkumu při analytické činnosti vstupující do rozhodování a strategického řízení veřejné správy“. Kromě vědeckých projektů se podílel na celé řadě prakticky orientovaných projektů, například na přípravě Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 a na vyhodnocení její realizace.¨

Kontakt: veselya@fsv.cuni.cz