(Roz)hovor s předsedkyní hodnotící skupiny Ivou Stuchlíkovou

2. 8. 2019 Kateřina Lojdová

Vedla jste expertní skupinu, která měla za úkol vypracovat expertní hodnocení. Jak jste k tomuto úkolu přistoupili?

Skupina si v počáteční fázi své práce vymezila analytický rámec a strukturu hodnocení. První část tvořilo zhodnocení celkového rámce Strategie 2020, způsobu vyvození a zdůvodnění priorit. V druhé, hlavní části jsme se věnovali jednotlivým prioritám a jejich dílčím cílům; sledovali jsme, jak byly tyto cíle dále operacionalizovány v navazujících dokumentech a zda a jak jsou uskutečňovány. Pokusili jsme se na základě této analýzy zároveň formulovat konkrétní doporučení k jednotlivým prioritám pro zbývající období naplňování Strategie 2020. Třetí část, strategické linie vyplývající z provedené analýzy pro období po r. 2020,  vznikala vlastně nad rámec původního zadání. Byla výsledkem našich analýz, které ukazovaly na některá slabá místa implementace Strategie 2020 a na oblasti, které Strategie 2020 nezmiňuje a které bude třeba v budoucím období rozpracovat.

 Pokud bychom se podívali na Strategii 2020 jako na celek, co z vašeho hodnocení vyplývá?

Strategie 2020 je nepochybně významným krokem k posílení strategického řízení vzdělávacího systému. Stejně tak pozitivně jsme hodnotili vymezené priority - byly zvoleny vhodně, jsou důležité pro rozvoj a kvalitu našeho vzdělávacího systému a jsou stále aktuální. V naplňování prioritních cílů bylo dosaženo určitých pokroků, zejména uskutečnění některých systémových změn (např. v souvislosti se společným vzděláváním nebo novelou VŠ zákona), ale na druhé straně existují i systémové problémy, které by v dalším postupu naplňování strategie měly být korigovány. Naplňování Strategie 2020 je velmi špatně monitorováno, pro vyhodnocování dopadů opatření často schází relevantní data, nejsou náležitě propojena a analyzována. Pro strategické záměry se příliš nedaří získávat pedagogickou a širší veřejnost, což je ale v decentralizovaném systému nezbytné.

 Ve Strategii jsou 3 priority (viz výše). Podrobně se jimi budeme zabývat s jednotlivými experty, nicméně jaká hlavní zjištění byste zmínila v souvislosti s každou z priorit?

U první priority, snižování nerovností ve vzdělávání, se nejvíce pozornosti věnovalo společnému vzdělávání a předškolnímu vzdělávání, kde byly uskutečněny i systémové změny, které vzbudily značnou pozornost odborné i laické veřejnosti. Mnoho ale zbývá udělat; omezování vzdělávacích nerovností znamená především posilování hlavního proudu v základním vzdělávání tak, aby byl nejen dostatečně inkluzivní, ale také natolik kvalitní, aby skutečně vyrovnával a otevíral pro všechny žáky široké  vzdělávací šance a vnější diferenciace se postupně snižovala. Poměrně stranou zájmu zůstalo střední školství a stejně tak je toto téma otevřené i u terciárního vzdělávání. Druhá priorita byla zaměřena na kvalitu výuky a na učitele; pozornost na sebe poutaly učitelské platy a kariérní systém, ale neméně důležité je i jasně vymezit cíle vzdělávání a modernizovat systémy hodnocení na úrovni studenta i školy, kde se příliš nepokročilo. U třetí priority, odpovědně a efektivně řídit vzdělávací systém, byl pokrok nejmenší a vnímali jsme  to jako významný problém.

 Vaše hodnocení bylo prováděno „v poločase“, tj. v polovině platnosti S2020. Jsou priority nastaveny správně? Na jaké problémy/výzvy upozorňuje?

Priority byly podle našeho názoru nastaveny dobře. Stejně tak hodnotící tým považuje za relevantní většinu specifických cílů a navržených opatření. Proto doporučujeme v drtivé většině pokračovat v jejich realizaci, ale domníváme se, že je nezbytné  zásadně zlepšit kvalitu řízení na všech úrovních  a komunikaci mezi všemi aktéry.  Domníváme se také, že je třeba bezodkladně pracovat na zlepšení datové základny a jejího využívání pro vyhodnocování realizovaných opatření a přípravu nových.   

 Součástí Vašeho hodnocení jsou i doporučení dalšího postupu a strategických kroků. Snažíte se tedy podívat i za rok 2020. Co důležitého doporučujete, aby se odehrálo v tomto horizontu?

Další strategický dokument by měl vycházet z  důkladné reflexe silných a slabých stránek současného způsobu řízení vzdělávání.  Ta by měla být základem pro  věcnou diskusi o cestách možného zlepšení systému vzdělávání, včetně hledání nových a efektivnějších způsobů řízení (podpora inovací, experimentování, budování kapacit, získávání zpětné vazby, lepší sdílení informací, důsledná pilotáž a evaluace připravovaných opatření atd.). Potřebujeme strategické řízení, které bude pružněji reagovat na dynamické změny ve společnosti, bude více konsensuálně sdílené, méně formalistické a bude opřeno o silnou empirickou evidenci. Je zapotřebí zapojit pedagogickou veřejnost do konzultace strategie a do procesů jejího uskutečňování.

Ve veřejném prostoru se začíná pracovat s konceptem vzdělávání 4.0, který vedle technologického posílení vzdělávání znamená i jeho obsahovou proměnu. Bude třeba aktualizovat cíle a obsahy vzdělávání, výrazně posílit metodickou podporu pro učitele a zaměřit ji i na zlepšení vztahu žáků k učení a na formativní procesy ve výuce. Pozornost bude třeba rovnoměrněji věnovat všem stupňům vzdělávání, od raného vzdělávání po terciární stupeň. Klíčové bude zlepšování finančního ocenění práce učitelů a ředitelů škol, stejně jako zjednodušení regulačních procesů a snížení administrativní zátěže škol a poradenských pracovišť.

Prof. PaeDr. Iva Stuchlíková, CSc

pracuje jako vedoucí Katedry pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Dlouhodobě se věnuje výzkumu profesního rozvoje učitelů, přírodovědnému vzdělávání, problematice motivace a emocí. V letech 2008–2016 byla členkou Akreditační komise a předsedala stálé pracovní skupině pro pedagogiku, psychologii a kinantropologii.