Spokojená učitelka, spokojený učitel – nedosažitelný ideál nebo příležitost k růstu?

25. 1. 2021 Michaela Kubátová

Smetáčková, I., & Štech, S., et al. (2020). Učitelské vyhoření: Proč vzniká a jak se proti němu bránit. Praha: Portál.

Kniha Učitelské vyhoření se objevuje na trhu v době, která je pro učitele obzvlášť náročná. V době, kdy přichází druhá vlna výuky na dálku. Učitelé a učitelky opět zasedli před kamery, pracují novými metodami a jejich počínání hodnotí veřejnost i média, někdy s respektem, někdy kriticky. To vše mohou být faktory zvyšující riziko syndromu vyhoření. I když kniha stojí na výzkumu, jehož data byla sbírána ve školních letech 2016/2017 a 2017/2018, načasování publikování je zdařilé. Za hlavní přínos knihy tedy považuji nejen to, že se jedná o největší výzkum mapující výskyt vyhoření mezi českými vyučujícími (2394 respondentů), ale především to, že přináší konkrétní tipy, jak se vyhoření bránit a co dělat, když už učitel hoří. Autorský tým z katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy dokázal z dotazníků a rozhovorů s učiteli vytěžit efektivní copingové strategie. Samotné čtení knihy tak může učiteli sloužit jako nástroj zdravé sebereflexe.

Kniha nemá být suchou učebnicí ani kuchařkou s instantními návody. Autorům se povedlo podat komplexní obraz učitelského vyhoření, který vychází z žité reality na českých základních školách a který je zasazen do širších teoretických souvislostí. Dokladem toho, že výzkum stojí na opravdových učitelích a učitelkách, je hned první kapitola. Autoři představují deset příběhů, které se liší tím, v jaké fázi vyhoření se daná osoba nachází. Přečteme si o obětavé učitelce Lence na hraně syndromu vyhoření, ale také o pohodáři Františkovi, který ke své profesi učitele přistupuje s nadhledem. Zajímavé jsou i vhledy do prožívání dvou ředitelek: zklamané Květy a inovativní Gabriely.

Syndrom vyhoření je komplexní fenomén a k jeho rozvinutí dochází u učitelů souhrou řady faktorů: od těch na úrovni školy jako organizace přes vztahy se žáky a rodiči až po osobnostní nastavení učitele. Tyto faktory jsou postupně v knize představeny a věnují se jim jednotlivé kapitoly. Čtenáři tak mohou nalistovat přímo to, co je zajímá. Každopádně teprve jako celek kniha vypovídá o učitelském vyhoření. Osobně doporučuji projít si ji nejprve celou a následně se vracet ke kapitolám, které čtenáře nejvíce oslovily.

Autoři vtahují do děje nejen citacemi výroků učitelů a učitelek z výzkumu, ale také vloženými rámečky, které vybízí čtenáře k zamyšlení nad vlastní pedagogickou zkušeností. Knihou se také prolínají odkazy na již realizované české a zahraniční studie. Ti, kdo rádi hloubají nad konceptem učitelství, si přijdou na své v kapitole třetí: Učitelství jako „ukradená“ profese. V závěrečné části knihy pak autoři nastiňují koncept nové učitelské profesionality, který odráží výsledky jejich výzkumu.

Pro prevenci syndromu vyhoření je zvlášť důležitá kapitola sedmá. Ta obsahuje konkrétní techniky a autoři se na ni v průběhu knihy opakovaně odkazují. Kromě orientačního testu syndromu vyhoření je zde několik sebereflektivních cvičení, která jsem si sama vyzkoušela a vřele je doporučuji. Poselství, že v tom jako učitelé nejsme sami, že je normální prožívat negativní emoce a že aktuální krizi lze využít jako potenciál ke změně, prostupují celým textem.

Vzhledem k velkému vzorku učitelů a učitelek ve výzkumu mohl autorský tým analyzovat strategie, které pomáhají vyučujícím udržovat se na škále spokojenost–vyhořelost v levé polovině. Jedná se o vyzkoušené principy, které mohou být inspirací pro ty, kteří začínají doutnat, anebo už hoří. Osobně se podepisuji pod výrok ze strany 216 „supervize do škol“, který odkazuje na projekty typu „ovoce do škol“.

Pokud máte obavu z toho, že vás kolegyně a kolegové uvidí číst o učitelském vyhoření, přetočte to ve svůj prospěch. Protože právě proto, že tuto knihu čtete, na sobě pracujete a riziko vyhoření snižujete. Buďte příkladem a povězte o knize řediteli vaší školy. Učitelské vyhoření má mít své místo v učitelské knihovně.

Mgr. et Mgr. Michaela Kubátová

školní psycholožka ZŠ Úvaly, katedra psychologie PedF UK